Když jste byli malí, tak jste určitě všichni dělali něco co vás strašně bavilo. Pro mě to bylo stavění lega. S ním jsem si hrál skoro každy den, stavěl z něj co mě napadlo a každý dárek, který jsem dosal a “nehrkal” byl špatný :-D. Lego jsem prostě zbožňoval a měl jsem ho spousty. Potom přišel počítač a lego hodně ustoupilo a zasunulo se do krabice a ta nahoru do skříně. Samozřejmě maminka dostala přísný zákaz lego vyhodit, nebo ho komukoliv dát. Nemohla ho dát ani mému synovcovi. Lego bylo prostě moje a tak to zůstane.

Ve 30 jsem na narozeniny dostal po opravdu dlohé době znovu lego. S nadšením a vzpomínkami jsem ho rychle postavil a uložil do vytrínky. Potom to zase ustalo, ale už jsem na lego zase začal myslet jako na způsob kterým bych se mohl odreagovat. Letos na Vánoce jsem dostal od přítelkyně lego znovu. Dostal jsem můj oblíbený model starého Mini Coopera, hned ten večer jsem ho musel postavit, takže se mnou na štědrý večer nebyla moc zábava :-D. Od Vánoc už se těším na březen, kdy budu mít narozeniny a koupím si na ně jeden krásnej dárek. A bude to samozřejmě lego. Už od chvíle kdy jsem Mini dostavěl vybírám které to asi bude. Nyní jsem konečně vybral a už se na něj moc těším. Jen se časy, kdy lego mělo kolem 500 kostičem dost posunuly a lega již mají i několik tisíc kostek, takže to bude asi dlouhá noc :-D.

Máte také něco co jste měli moc rádi a v dospělosti jste se k tomu vrátili?