Pokud jste v Anglii a nevíce co byste podnikli, tak určitě doporučím výlet na útesy (cliffs) Seven Sisters. Je to opravdu kouzelné místo. Pokud vám nevadí klasické turistické místa (plné lidí) a neradi se projdete, tak můžete navštívit střed. Sem přijedete autobusem k restauraci, kde si dáte kávičku podíváte se z útesu a možná se kousek projdete. Jestli se naopak rádi projdete, tak pak zvolte cestu kterou jsem šel já.

Cesta, kterou jsem zvolil je ovšem trochu delší a časově náročnější. Celková délka byla 27 km a udělal jsem 35 590 kroků a nastoupak 154 pater, alespoň podle údajů v telefonu. Kde začít a jak si cestu naplánovat?

Já začal v Londýně na nádraží Victoria, kde jsem si koupil zpáteční lístek do Eastbourne. K tomuto lístku jsem ještě přikoupil lístek ze Seafordu do Lewes, abych nemusel jít zpátky do Eastbourne a mohl si projít celé útesy. Vlak stál celkem 34 liber, což není úplně málo v porovnání s českými vlaky, ale kvalita a rychlost vlaku se také nedá srovnávat. Vlak jel 2 hodiny, ale tím, že jsme jeli 4 a poprve jsme se viděli v Londýně na nádraží, tak cesta utíkala rychle. Jakmile jsme dojeli do Eastbourne, tak jsme se dali směrem k oceánu, kde samozřejmě útesy začínají. Jakmile dojdete k oceánu je tam krásný malý parčík a rozdelené pláže. Zde se po hezkém chodníku projdete kolem oceánu až na kopeček na konci města, zde se poprve trochu zadýcháte. Jakmile dorazíte na konec města máte na výběr dvě cesty. Buď půjdete přes louky a nebo zvolíte cestu kolem útesů, kterou určitě doporučím. Na začátku kopce je mapa, kterou není špatné si vyfotit. Pokud máte telefon s mapou a daty, tak žádnou jinou nepotřebujete.

Hned na začátku cesty se dá po schodech sejít dolů k moři. Pokud si to dobře naplánujete a je odliv, tak můžete dojít až k majáku. Já to štěstí neměl. Musíte ovšem plánovat opravdu důkladně, protože příliv je zde opravdu rychlý. A když píšu rychlý, tak nemyslím třeba 2 hodiny, ale je to opravdu v minutách. Jak jsme přišli dolů, tak byla voda tak 5 metrů od břehu. Kámen na který jsme si stoupl a začal fotit Arthura, byl ale za dalších 5 minut skoro celý pod vodou a musel jsem z něj odejít s botami v ruce. Z dalších 5 minut nebyl už vidět vůbec. Takže pokud byse vám toto stalo v půlce cesty k majáku, tak můžete mít velký problém. Od vody se musíte kousek vrátit zpět k cestě kolem útesů, ale za malou zacházku to stojí.

Poté jdete del podél útesů stále z kopce a do kopce. až dojdete k památníku na válku, který je věnován letcům, kteří chránili útesy při náletech a bombardování Londýna za 2. sv války. Poté zase chvíli jdete, až se dostanete k majáku, který je dole pod útesy. Zde je opravdu krásný výhled a ideální místo na fotky. Začíná zde být opravdu hezký výhled na celé útesy a poprvé zde vidíce kolik cesty je ještě před vámi :-D.

Po dalších asi 5 kilometrech se dostanete k majáku, který je v horní části útesů, zde jsem čekal, že bude nějaké občerstvení, ale nic :-(. Takže jsme šli zase dál.

Nyní přicházíte k malé vesničce se jménem Birling Gap. To je právě to místo, kam vás doveze autobus na tu kávičku a zmrzlinu. Zde se dá sejít po schodech také k oceánu a trochu si odpočinout. Pro nás toto místo znamenalo dát si něco studeného k pití a něco malého k jídlu. V tuto chvíli jsme byli asi ve 2/3 cesty, takže jsme měli za sebou cca. 15km. A něco k jídlu se již docela hodilo. Já sebou neměl k jídlu vůbec nic a spoléhal jsem na to, že si něco koupím, jen nebylo kde. Takže jsem jedl jen sušenky od jedné z holek, které šli se mnou. Takže tato pauza bylo pro mě více, než vítaná :-D. Asi po půl hodince odpočinku, jsme se vydali dál.

Za další cca. 2 hodiny (nešli jsme zase tak pomalu, ale hodně fotili) jsme uviděli poslední část útesů a konečně řeku Cuckmere river a Seven SIsters Country Park, což je rozvodněná řeka s několika ostrůvky. Zde jsme dle mapy měli přejít řeku, která vypadá, že ústí do može jen jako takový potok. Bohužel opak byl pravdou a asi i tím, že byl příliv, tak byla řeka opravdu široká. Proto jsme se museli dostat k asi kilometr vzdálenému mostu a přejít ji. Naštěstí jsme zde našli u hezkou hospůdku, kde jsme si po celém dni dali něco k jídlo. Já si dal steak, jen tedy místo „medium rare“ jsme dostal takovou vyschlou hnusnou podrážku :-D. Takže jsem si úplně moc nepochutnal, ale po celem dni jsem se hlavně najedl.

Poslední část cesty asi 2 km jsme již šli po silnici a přes městečko Seaford. Dalo by se jít i dál po poslední části útesu, ale museli bychom se vrátit zase cca. 1 km zpět k vodě a k řece a to už se nám nechtělo. Jít městečkem je docela nekonečná cesta a je to taková dlouhá a nudná ulice.

Poté už stačilo nasednout na vlak do Lewes a tam počkat na druhý vlak, který jel zpět do Londýna na nádraží Victoria. I cesta zpět utíkala rychle protože jsme si ukazovali fotky (tedy ti šťastnější, kterým nedošla baterka v telefonu, jako mě) a povídali si jak to bylo super.

Je to pravdu krásná procházka a pokud vám nebaví jít celý den a trochu dlouhou cestu, tak určitě lepší varianta než jet autobusem na výhled a zpět. Cestou potkáte pár dalších lidí, ale je zde jinak prázdno a klid. U oceánu svítí hezky slunce a k tumu příjemně profukuje, takže tu není úplně strašné vedro. Cesta je to ptravdu stále z kopce dolů a pak hned zase do kopce. Z kopce se jde docela špatně, takže jsme poté většinou utíkali a dávali si závod kde do druhého kopce doběhne dál.

Arthur šel celou cestu po svých a do toho dost často pobíhal kolem nás, takže tohu ušel ještě víc. Podle GPS, které v Anglii raději měl měl v jeho malinkých nožičkách cca. 140 000 kroků, takže několikanásobně víc, než já. Procházka se mu ale také líbila a tím, že nebylo vedro, tak se ani nenesl v jeho oblíbené tašce a hezky šel celou cestu sám. Cestou vlakem do Londýna taky celou prospal :-D. Má trochu strach z výšek, takže nastěstí nechodil ke kraji a mohl jít celou cestu bez vodítka a běhat si kde chtěl.

Pokud se tedy do anglie chystáte a chcete navštívit toto krásné místo, tak se tam určitě vydejte a udělejte si procházku na celý den. některé články tuto cestu popisují velmi složitě a měl jsem z ní trochu strach, ale zjistíte, že nemáte vůbec kam zabloudit.

Tak šťastnou cestu.